Monogamie

10. ledna 2016 v 12:58 | Andy |  What I think
V posledních dnech se mi v hlavě pomalu a zlehka převaluje myšlenka. Jedna myšlenka, které jsem zatím nedovolila úplně vyplout na povrch. Mám trochu strach.

Uvažuji nad tím, co v dnešní době znamená tak akorát. Kolik je tak akorát ideální počet sexuálních partnerů a jak se společnost staví k holkám, které si uživají známostí na jednu noc? Mám přítele, miluji ho a dokážu si představit, že spolu budeme, že se vezmeme, budeme spolu bydlet, mít děti. Maluju si růžovou budoucnosti s jediným klukem s jakým jsem kdy ve svém životě spala. Je to snad jen opojení prvním vážným vztahem? Nebo je to budoucí realita? To, co tím chci říct je.. Neochudím se o něco? Nepřijdu o něco, když budu celý život jen s jedním? Ještě s vědomím toho, že on přede mnou pí***l snad víc jak 15 holek? (během nějakých 2 let) Nemůžu mu to vyčítat, je to minulost, kterou člověk nikdy nezmění. Přesto ta myšlenka toho, že o něco přijdu.. je tu, někde v hlavě a mám trochu strach. Nedokázala bych ho podvést, NIKDY.

Cesta ke slovům: ,,Budeme spolu chodit?'' byla neuvěřitelně dlouhá. Přesněji řečeno to byla oddysea dlouhá víc jak dva roky. Na jedné straně holka, která doufala, že si jí kluk jejích snů a představ všimne. Na té druhé zadanej kluk, kterej podváděl, psal každý, kterou potkal a byl slušně řečeno ''holkař''. Celý ty dva roky jsou věděla o všech holkách, které mu prošly postelí a sama v ní párkrát málem taky skončila. Byla to dlouha cesta plná tajných schůzek, dvojsmyslných zpráv, vášnivých zakázaných polibků a milionu motýlků v břiše. Když se nad tím teď tak zamýšlím, bylo na tom něco krásného. Ale to vědomí toho, že když přišel z tajný schůzky se mnou, jel hned za tou svojí 'oficiální' tak krásnej nebyl. A číst jeho srdceryvné zprávy po tom, co se s ní pohádal, jak jí miluje atd. bylo fakt skvělý. Celkově musím říct, že byl dost nevyrovnanej. Chodil s jednou, brečel po jiný. Až jednoho dne mi došlo, že vlastně JÁ byla ta, se kterou všechny podváděl.. (dobře, jestě v tom bylo pár jednorázovek a moje bff.) Přesto mě to s němu neuvěřitelně táhlo. Chodila jsem s ním ven a vždycky si říkala, ne dneska nic, žádná pusa ani líbání! a stejně to skončilo tak, že jsme si padli do náruče. Asi si teď říkáte, PROČ jsme spolu nezačali chodit dřív. Upřímně, já čekala jestli dostane rozum. A on prý, až se nebudu chovat jako malá holka a nebudu trapná. Což se musí nechat. Pak přišel den 28.2.2014 a my se za hrozně romantických okolností (já v jeho mikině, ve skejtparku, stála jsem na rampě, nad hlavou nám zářily hvězdy.. políbili jsme se) dali dohromady. Změnil se kvůli mě a vím, že mě nepodvedl a doufám, že nepodvede. Ikdyž je pravda, že s tou bff. jsme si taky zažily svý. Brr, udělal fakt píčoviny (Aneb jak myslí chlapy - napsal jí, že se s ní chce vyspat jen proto, že si myslel, že když mi to napíše nebudu jí věřit a rozhádáme se. Sice jsem jí veřila, ale rozhádaly jsme se tak i tak.)

Abych se vrátila k tomu původnímu. Mám kamarádku. Snaží se navázat vztah a najít lásku, ale nemá moc štěstí. Ten kluk bývá dost často debil. Po měsíci, dvou to skončí a ona hledá dál. Teď si představte holku, která po měsíci vymění kluka. Jak vám bude připadat? Jako holka, která nemá štěstí?.. Ne jako děvka. A holky, které si užívají života a občas si s někým ulítnout na jednu noc jsou špína největší a při tom o ní nikdo nic neví. A pak jsou tu holky, které si šetří svůj věneček až po svatbě nejlíp. Ty jsou pak divný žejo.

Je vážně reálný si v dnešní době vystačit s jedním sexuálním partnerem do konce života? Je fakt, že co se týká našeho vztahu, začala jsem po tom všem být optimistka. Upřímně, na jednu stranu si nedokážu představit, že bych si blíž k tělu pustila někoho jinýho. Ano, měla jsem předtím pár kluků.. ale nic vážnýho. Ale na tu druhou.. vážně se tím o něco nepřipravím? Občas se mi stane, že když potkám nějakýho hezkýho kluka, myslím na to, jak asi líbá. Když se při tom přistihnu, mívám pak takový zvláštní pocit provinilosti, ikdyž vím, že do hlavy mi nikdo nevidí. A vůbec, co monogamie jako taková vlastně znamená? Mít jednoho partnera na celej život nebo to znamená, že toho koho teď máš nesmíš podvést? To by se pak i jako monogamie daly brát ty jednorázovky ne?

Uvidíme co s mým názorem udělá čas. Vím, že jsem šťastná, že svou lásku dávám tomu pravému a on dává svou lásku mě. Víte, mám strach..
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama