14.7.2014

14. července 2014 v 21:10 | Andy |  Ze života
Čím začít článek po dlouhé odmlce? Je to už po několikáté, já vím... přesto je pokaždé těžké najít ta správná slova pro začátek. Celý zbytek května, celý červen a začátek července jsem si na blog ani nevzpomněla. Občas jsem sem zašla, pro 'dobrej pocit' a ujištění, že mi blog ještě nesmazali. Jak se dá čekat, stejně je tohle další mizernej článek do deníčku. Ale co po odmlce jinýho napsat? Popadla mě najednou chuť začít psát. Dneska jsem nad tím tak dopoledne přemýšlela a řekla jsem si proč ne? Stejně ráno vstávám kolem půl desátý a ven jdu až po obědě :). Tak co s časem? Jo! Budu psát blog.
Co se za ten uplynulý čas stalo? Na začátek to horší - všechny možný soutěže skončili neúspěchem. Na druhou stranu jsme se s trenérkou rozhodly, že začneme skupinu tlačit jiným směrem - ze streetdancu a disca ke scénice. Když jsem tam začínala tak jsem začínala právě se scénikou. Byl to nápad a ten se chytil. Všem členkám se zamlouvá. A rodičům taky. Aby ne, děti dennodenně u kompu - základy baletu, správné držení těla a scénika je srovnaj do latě.
Poslední článek byl 10.5., od tý doby žiju snad nejlíp... tak jako nikdy. Knižní veletrh a výlet v Praze. Den na to jsme s miláčkem pořídili CHAMELEONY, božani :3. Pak bylo rozloučení s divadelním souborem. Hned dalšá týden začínal fofr ve škole. Ovšem 22.5.-28.5. jsem byla v Německu - oh yeeeah, nejlepší dny! Viděla jsem celou svojí německou rodinu, podívala se na mnoho zajímavých míst a hlavně, byla jsem na koncertu tý nejúžasnější - Miley Cyrus. Report chystám hned vzápětí.
Sedmýho června jsme s miláčkem, jeho sestrou a jejím přítelem byli na výletě v Praze. Ještě že mám Prahu tak prochozenou, jinak bychom se ztratili. Bylo příšerný vedro a my jsme se vyšplhali na Petřín. Taky naprosto úžasnej a nádhernej den. Týden na to pro změnu hrozně lilo, ale my s divadlem hráli pohádku na místní akci města. Zároveň do toho byl streetball battle, což by bylo taky super, kdyby nepršelo. Takže jsme zmoklé jak slepice s kámoškou lítali po městě jak čuby. Prakticky ani den jsem neměla volno, pořád jsem někde byla. Přítel, tancko, škola, kámoši, přítel, škola, škola, škola.. Pak se uravřeli známky a byl klid. A přišel divadelňák, Pět nádherných dní, kdy jsme spali max. 5 hodin denně. Neuvěřitelný litry rumu, piva a všeho možnýho. S příšerným bolehlavem, kocovinou, po třech hodinách spánku jsem pak šla do školy na bursu učebnic. Fujky jak mě bylo zle. Dojela jsem domů a šla spát. NIKDY víc.
Pak bylo vysvědčení a začaly prázdniny! S miláčkem jsme oslavili výročí čtyř měsíců. A co začali prázdniny je všechno dokonalý. Konečně klid. Dobře, s mámou se hádám pořád.. Ale i tak, ten božskej pocit, když nemusíte vstávat :3.
Teď jsem byla na pár dní u babičky na vesnici za Prahou. Vrátila jsem se v pátek a trávila čas jak jinak než s ním. Člověk by ani neřekl, že už začal třetí týden prázdnin. Achjooooo.
Článek dlouhej jako noha a vlastně o ničem. Ale na začátek dobrý. Měla bych k tomu asi milion fotek, ale to by se načítalo všem 2 dny. Mám v plánu si pročíst články, co jsem sem přidala.
Ozvu se
Andy
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama