Květen 2014

10.5.2014

10. května 2014 v 21:44 | Andy |  Ze života
sad and bad.
Sedím takhle večer u sebe v pokoji. Přemýšlím a mám blbou náladu. Jsem na pokraji emočního výbuchu. Nevím jestli se mi chce víc brečet nebo řvát. Asi oboje. Jsem naštvaná a smutná... Nechci si to na nikom vylejvat.. proto to píšu sem. V posledních dnech se ani nic zajímavého nedělo. Pondělí jsme s přítelem strávili u nás. Krásný den :). Úterý a středu jsem byla doma, protože nebylo zrovna fajnový počasí (ano, pršelo) a tak jsem se ve středu vygruntovala pokoj. Dalo mi to na 3 hodiny, ale byl to super pocit, když všude bylo uklizeno a vše je na svém místě.
Ve čtvrtek mělo přijít to překvápko. Psala jsem tu o něm. Prostě si přítel a jeho kamarád pro mě a kamarádku domluvili nějaký překvápko. Hmm, čára přes rozpočet. V poledne zpráva: Zlato nic z toho nebude, oni se pohádali. Po chvilce dohadování a získávání informací jsme si řekli, že se spolu sejdeme v parku. Přišla jsem tam, nevěděla jsem co čekat. Miláček tam byl s Anežkou, a tak jsme pokecali. Pak přišlo pár lidí. Dalo se brko, bong... A pak.. najednou přijel R. s K. :). Naštěstí se usmířili. Tak jsme jeli pro věci. Deku, mikiny, deštníky a tak. Chytnul nás 2x slejvák, ještě jsme byli na nádru za kamarádama a pár věcí oběhat a pak, že překvápko. Že pojedeme do starý pískovny, do lomu. Na vyhlídku. Seděli jsme tam a koukali se na krajinu a okolí. Leželi a pospávali a užívali si krásný minuty :). Bylo to krásný.. přijela jsem domů, pobrala učení a běžela do divadla. Jo, pak se ještě zkomplikoval večer. Menší hádka a nedorozumnění.. to se stává. V pátek jsem úplně vyklepaná šla do školy, bála jsem se písemky a všeho a naštěstí to mám už za sebou. Tenhle tejden byl fakt trošku moc. Včera jsme ještě s divadlem jeli udělat derniéru. Po dvou letech hraní.. bude mi to chybět :(...
Ale teď už k dnešku. V podstatě by to byl naprosto normální den, až na to, že jsem se viděla s tátou. Byli jsme v kině. A strávili spolu odpoledne. Po 5 měsících. Všechno je to tak divný a já jsem teď tak zmatená ve svých pocitech. Nevím, co cítím. Je to zvláštní. Byli jsme na Amzing spidermanovi 2. Skvělej film, za mě nejlepší MARVEL movie ever. Konec byl tak překvapivej.. když mu umřela přítelkyně.. člověk si najednou uvědomí jak během chvíle může všechno ztratit. Úplně všechno. A když jsem se potom podívala na tátu.. je to pro mě skoro cizí člověk. Když se s někým, kdo pro vás předtím byl tak blízkej nevídáte.. vztah jde do kytek.. a tohle. Já nevím, nevím co. Jestli brečet nebo řvát. Jestli jsem smutná nebo naštvaná.. chtěla bych tohle všechno změnit. Ale on se k tomu staví bokem... mám sice otce, ale chybí mi táta. Když tak vidím lidi kolem sebe, co si stěžují na svoje rodiče a rodinu.. nevědí co mají a neváží si toho. CO já bych za to dala..

DAY 1: Popiš sama sebe

6. května 2014 v 19:58 | Andy |  30 days challenge

DAY 1: POPIŠ SAMA SEBE

Jsem sedmnáctiletá slečna z malýho městečka u Hradce Králové. Malé městečko - no spíš zapadákov, kde to k smrti nenávidím. Chodím druhým rokem na gympl. Mám krátké hnědé vlasy, styl alá Cyrus. Nechala jsem si je ostříhat loni v srpnu a už nikdy nechci dlouhý vlasy! Měřím 168 centimetrů a ráda vyčnívám z davu. Miluju street style a všechno kolem. Mám zelené oči a nosím černé oční linky. Bez nich ani krok.

Popsat sebe samou je těžký. Když ani sama nevím pořádně kdo jsem. Lidé o mě říkají, že jsem věčně veselá a optimistická, ale já se tak necítím. Často propadám depresím. Nálady se u mě střídají jako na běžícím páse. Vzpomínky a má minulost mi nedovolí se na věci dívat optimisticky. Jsem neuvěřitelná perfekcionistka. Všechno musí být do puntíku tak jak chci, aby to bylo. Když se mi něco nedaří jsem naštvaná, nepříjemná, výbušná a nesnesitelná. Snažím se změnit sama sebe a vidět na všem něco dobrého. V poslední době se mi to daří a jsem šťastná. Za mnoho věcí vděčím přítelovi. Jsem spíše uzavřená do sebe a málokoho si pustím úplně k tělu. Přesto jsem přátelská, společenská a nemám problém mluvit s lidmi. Přesněji řečeno jsem dost ukecaná. Lidem nedokážu pořádně věřit, a proto si mnoho věcí nechávám pro sebe. Nemám ráda, když lidi řeší něco za zády a pomlouvají ostatní. Problémům se snažím postavit a vyřešit je. Bojím se toho, že mě sklame někdo blízký nebo o někoho přijdu.

I přes všechno zlý se směju a směju se hlavně životu a ubohým lidem kolem mě :). Miluju svoji rodinu, přítele a přátele. Bez mnoha lidí, by můj svět nemohl existovat. Sice ten můj popis zní hrozně vážně, ale opravdu se dokážu od srdce zasmát. Jenom často nosím falešnou masku 'je mi fajn' a lidé si myslí, že jsem v pohodě.. ikdyž to tak není. Věčně si na něco stěžuju, jsem často nemocná, ale život si snažím užívat naplno. A často si protiřečím :D..


Heeeey, I'm Andy and I'm fucking crazy bad bitch.

30 days challenge

3. května 2014 v 19:29 | Andy |  30 days challenge
Nevěděla jsem, co sem začít psát, abych to tu znovu rozjela a dala si to tu do pořádku. Baví mě psát, ale můj život není natolik zajímavej, aby o něm byl celý blog. Áno, máme tu 30 denní výzvu! :) Hledala jsem jich na internetu několik až jsem narazila na tuhle, která se mi zalíbila asi nejvíc. Pokusím se psát každý den, ale někdy to hald nevyjde. Takže zítra!! :)

Day 1: Popiš sama sebe
Day 2: Tvoje oblíbené jídlo a pití
Day 3: Oblíbené televizní seriály
Day 4: Co bys chtěla stihnout předtím než zemřeš
Day 5: Oblíbené filmy
Day 6: Tvoje vysněná práce
Day 7: Země, kterou bys chtěla navštívit
Day 8: Tvoje oblíbené místo
Day 9: Vypiš prvních 15 písniček které ti naskočí v náhodném přehrávači a napiš něco o nich
Day 10: Napiš něco o tvých nejlepších přátelích
Day 11: Popiš svého vysněného kluka a čeho si na nich všímáš
Day 12: Napiš něco o své škole
Day 13: Popiš město nebo vesnici kde žiješ
Day 14: Vypiš svoje závislosti
Day 15: Oblíbené sporty
Day 16: Vyber 10 obrázků, které tě na weheartitu zaujmou
Day 17: Napiš 4 věci, které bys nikdy neudělala
Day 18: Napiš 8 způsobů, jak získat tvé srdce
Day 19: Proč jsi začala s blogem
Day 20: Co ráda děláš ve svém volném čase
Day 21: Co miluješ
Day 22: Můj vzor
Day 23: Napiš 4 věci, které bys chtěla umět
Day 24: Napiš 3 věcí, které bys chtěla aby se nikdy nestaly
Day 25: Popiš poslední dva roky svého života
Day 26: Tvoje nejoblíbenější oblečení
Day 27: Tvůj momentální stav (zadaná nebo single)
Day 28: Co ti chybí
Day 29: Na co jsi ve svém životě hrdá
Day 30: Napiš něco, co se u tebe v posledním měsíci změnilo

Projekt jsem našla na blogu: http://ashley-15.blog.cz/

2.5.2014

2. května 2014 v 22:14 | Andy |  Ze života
Máj, máj, máj..
už je tu :). Miluju květen a všechno okolo. Přijde mi, že jsem si jaro ani pořádně neužila. Na procházky v přírodě už nejsem sama. A když jste s někým koho milujete, na okolí moc nehledíte. Jaro je moje nejoblíbenější období v roce. Nový začátek všeho, nejlepší období pro to, aby sa začalo se vším odznovu. Pro mě je to, ale i období nemocí. Bohužel, už zase. Od 1. dubna jsem měla antibiotika a po čarodkách jsem zase celá nemocná (díky lásko, chytla jsem to od tebe :*). Takže ležím, kurýruji se a doufám, že to bude okay a v pondělí si nepůjdu pro antibiotika.
Venku leje jako z konve a já si tu tak ležím v posteli. Je super poslouchat ten déšť a koukat na kapky vody na okně. Celý týden jsme byli spolu a nehli se od sebe. V pondělí jsme 'slavili' 2 měsíce. Seděli jsme v parku, drželi se za ruce. Dali si cigárko. Přišel P. se S. a dali si bong.. pak odešli a my byli sami. Seděli jsme na lavičce a probírali kraviny. Just looove!! V úterý jsem přijela ze školy, čekal na mě na nádru. Přišla jsem domů, vzala si věci, jídlo a šla jsem do háje. Strávili jsme odpoledne na jednou našem nejmenovaným, tajným místě. Musela jsem pak na tancování, ale i tak bylo fajn vidět ho. Pak přišla středa a čarodky. Přijela jsem domů. Dala si vanu. Udělala si jídlo. A šla na akci. Měli jsme tam předtančení, takže jsem tam byla dřív. Večer přišel zbytek včetně love. Bylo to poprvý, co jsme byli takhle spolu na akci a co nám veřejně všichni známí viděli. O překvapené pohledy a řeči nebyla nouze, ale my si užili krásný večer. Ikdyž on umíral bolestí v krku a horečkou, byl tam kvůli mě a já jsem mu vděčná. Bez něho by to bylo na nic! A ten nápad, seznámit jeho a přítele kamarádky. Joo, na půl hodiny se nám ztratili v lese.. :D byl to vážně cool a zajímavej večer. A přišel první máj :). Krásnej a úžasnej den <3. Ikdyž já jsem v noci měla horečky a bylo mi tak na nic. Vytáhl mě ven, dali jsme si pusu pod rozkvetlým stromem a slíbili si, že spolu budeme napořád! Vím, že si řeknete, že je to blbost, že to nevydrží.. ale ono to vydrží! Plánujeme budoucnost, plánujeme byt, mazlíčky, svatbu.. známe se spolu 3 roky a než jsme se dali dohromady - trvalo to. Ale vím, že tohle je ta pravá láska!! Sice mi občas na mysl vyvstane zlá vzpomínka nebo stín žárlivosti na jeho nějakou bejvalku... ale bojuju s tím a snažím se žít jenom tím dobrým!! Love him!